A slavně na nebesích modrých / se žhavé slunce valilo / a pole žárem zalilo jsou verše básně Sekáči z roku 1919 spisovatele Petra Křičky (1884–1949), vyrůstajícího v Maršovicích u Nového Města (KŘIČKA 1919). Ten slovy vyjádřil tvář rodného kraje ve žních tak, jak jej o tři desetiletí později tahy štětcem zachytil Josef Jambor. Malíř svůj rodný kraj oslavil pohledem z vysoké pláně nedaleko Studnic směrem k jihu na rodný Pohledec, k Novému Městu na Moravě a na daleké horizonty Křižanovské vrchoviny. Z mírně ukloněných svahů nad cestou, posetých dolíky mramorových a rudných jámových lůmků (Na kutině), zachytil převážně zemědělskou krajinu Novoměstska naplněnou očekáváním plodů tehdejší těžké práce. V popředí obrazu je „Mrkosova“ mez s kameny vynášenými po staletí z polí. Pod ní se mezi poli[1] stáčí „Musilova“ cesta a protíná pod svahy zalesněné údolí Kroupnice, vlévající se záhy do Bezděčky. Ta už obtéká první mírná návrší, zejména nad chalupami Pohledce nápadnou zaoblenou Kopečku (695 m n. m.). Přestože je krajina s výhledem od Studnic dosud přitažlivá, ztratila na malebnosti. Již koncem 40. let 20. století byla první pole zalesňována, později byla spojena v jednolité lány. Lesem zarostla i políčka na svazích, meze byly rozorány a louky odvodněny. Začátkem 90. let 20. století se zase pole u Studnic osela komerčními směsmi bylin a trav. Po proužcích políček rozdělených „paloučky“ se suchopýry (zatravněnými podmáčenými proužky[2]) a po mezích a loukách se vstavači kukačkami už nejsou ani památky. Tehdejší Mrkosova mez je dnes zarostlá nálety lísek a prostoupena javory kleny. Místy ji pohlcuje vysoká kapradina hasivka orličí, místy kopřivy s kerblíkem, ale na jaře v nich rozkvétají křivatce žluté a vzácně sasanky pryskyřníkovité. Zejména sasanky, náročnější na živiny, které v těchto klimaticky drsných místech koncem 19. století nezaznamenal ani novoměstský odborný učitel a botanik Petr Havelka (HAVELKA 1896), jsou milým překvapením. Podobně jako dosud hořeček nahořklý, chrpa čekánek nebo vratička měsíční, i sasanky pryskyřníkovité v této dnes již druhově ochuzené krajině okolí Studnic přežily z dřívějších dob díky ostrůvkům mramorů uprostřed fádních svorů a rul. Výhledům do Jamborova rodného kraje dnes brání vzrostlý les.
Text: Petr Halas, Jan Lacina
[1] Musilova pole.
[2] Rozhovor s manželi MRKOSOVÝMI, 2020. Studnice č. p. 20. Studnice 16. 9. [Taková políčka, rozdělená mokřadními proužky byla, podle paní Mrkosové, rodačky z Pohledce, pod východními svahy Kopečky (695 m n. m.) ve směru ke kravínu.]
HAVELKA, Petr, 1896. Květena okolí Nového Města. Šašek a Frgal. Nové Město na Moravě. 80 s.
KŘIČKA, Petr, 1919. Bílý štít. Alois Srdce. Praha. 53 s.
SCHLECHTENDAL, Dietrich Franz L. von, LANGENTHAL Cristian Eduard, SCHENK Ernst, 1892–1898. Flora von Deutschland. Díl. 1–30. Franz Eugen Köhler. Gera-Untermhaus.
