-
Modrá krajina
V díle svatoborského malíře Vladimíra Vašíčka (1919–2003) nenajdeme mnoho realisticky vyznívajících krajinomaleb. Vzácnou výjimku tvoří soubor obrazů malovaných během několika málo let těsně po únorovém převratu r. 1948 – po autorově návratu ze studií do rodné vesnice, kam se uchýlil mimo jiné i pro nechuť přizpůsobovat se uměleckému městskému prostředí, postupně válcovanému sociálním realismem. K těmto jeho Více…
-
Příchod jara – Milovy
V záběru z Milovské kotliny směrem na východ zachytil malíř od silnice z Milov do Křižánek pohled na Vysoký kopec (806 m n. m.). Na jeho svazích v pozadí se střídají sivozelené proužky ozimů s políčky dosud hnědými, snad již osetými jařinami. Roztroušené domky pod lesem tvoří osadu Podlesí neboli Valdorf, v níž už tehdy střídali Více…
-
Vlhký sníh na Blatinách
Blatiny se staly od roku 1941 – kdy v nich Josef Jambor koupil chalupu – druhým, ne-li prvním malířovým domovem. Je zřejmé, že právě zde – a to v desítkách obrazů – nejčastěji pronikl až ke dřeni své Vysočiny, drsné, ale přitom útulné. V obrazech Vlhký sníh na Blatinách a Zima pod Drátníkovou skálou zachytil Josef Více…
-
Vřes u Sněžného
Jedním z „mateřských znamének“ Vysočiny býval vřes obecný, druh rostoucí na minerálně chudých a silně kyselých půdách. Okolo první poloviny 20. století zachytil Josef Jambor působivé vřesoviště na úpatí Buchtova kopce (813 m n. m.) vícekrát. Vřesoviště tehdy rostlo na mírném návrší, příznačně nazývaném Pustina, a doprovázelo úvozovou cestu z kopce do Šamíkovic[1]. Dlouhé věky užívání cesty zanechaly v tvrdém[2] Více…
-
Rodný kraj ve žních
A slavně na nebesích modrých / se žhavé slunce valilo / a pole žárem zalilo jsou verše básně Sekáči z roku 1919 spisovatele Petra Křičky (1884–1949), vyrůstajícího v Maršovicích u Nového Města (KŘIČKA 1919). Ten slovy vyjádřil tvář rodného kraje ve žních tak, jak jej o tři desetiletí později tahy štětcem zachytil Josef Jambor. Malíř svůj rodný Více…
