Záběr s jeřáby, který Josef Jambor maloval vícekrát, bývá nesprávně označován též jako Jeřáby u Bohdalce. Ve skutečnosti se jedná o pohled z návrší mezi Krátkou a Samotínem přes údolí říčky Fryšávky směrem na jihovýchod. Kopec Bohdalec (791 m n. m.) uzavírá horizont 4,5 km daleko od místa malování. Lokalizaci malířova místa pomáhá naznačená silnička z Krátké do Samotína a Jelínkův les na stejnojmenném kopci (709 m n. m.) v levé části obrazu. Na první pohled zaujmou jeřáby, jejichž větve vyrůstají už ze spodní části kmene. Takový tvar jim jistě dalo odlamování větví a jejich okus spjatý s dřívější pastvou. Díky pastvě byly i hromady kamení vybírané z okolních polí udržovány buď zcela obnažené, nebo jen s chudou travobylinnou vegetací. Podél oblouku silničky v záběru obrazu již jeřáby zmizely, zanikly i některé kamenice. Ze záběru obrazu se uchovala jen ta nejvíce vzdálená. Jeřáb na ní však dožívá a porosty chudých trávníků pohltily houštiny vrbovky úzkolisté a maliníku. Už jen výjimečně najdeme mezi kameny jinak dosud běžný zvonek okrouhlolistý jako pozůstatek původní nenáročné flóry kamenic.

Text: Petr Halas a Jan Lacina; fotografie: Petr Halas a Josef Ptáček