-
Na Samotíně
Kromě rozsáhlých skalních útvarů, jako jsou například Čtyři palice (732 m n. m.), Drátenická skála (776 m n. m.) či Devět skal (836 m n. m.), najdeme ve vrcholové části Žďárských vrchů řadu izolovaných skalek malých. Patří k nim i Samotínská skalka mezi kopcem Teplá (782 m n. m.) a Samotínem. Josef Jambor ji zachytil Více…
-
Listopad na Vysočině
Obraz Rudolfa Hanycha (1906–1994) Listopad na Vysočině z roku 1954 zachycuje podzimní náladu na úbočí Českého kopce (711 m n. m.) nad Křižánkami. Krajina, jež byla přes rok zemědělsky využívaná, je zvěčněna v okamžiku dočasného opuštění v očekávání zimy. V popředí obrazu je dobře patrná balvanitá kamenice, do níž byly soustředěny kameny vybírané z políček, jejichž mozaikou byl tehdy Více…
-
Svratka
V obraze Svratka, pocházejícím z období začátku 2. světové války, zachytil Rudolf Hanych (1906–1994) zimní pohled od mostku přes říčku Svratku z Moravské Svratky směrem k České Svratce. Zatímco mostek je stále na svém místě, cesta, jež od něj vedla k severozápadu, již neexistuje. V prostoru, jímž procházela, můžeme dnes nalézt přírodní zahradu, která ukrývá množství mikrostanovišť pro rozmanité druhy organismů Více…
-
Léto nad kopcem
Snad není jiné místo na Vysočině, které by bylo více spjato s malíři, než jsou Kameničky. Vojtěchův (Volákův) kopec (674 m n. m.), který od stejnojmenného statku v Kameničkách ztvárnil přes hladinu malého rybníčku už roku 1904 Antonín Slavíček (1870–1910), se stal opakovaně inspirací i pro svrateckého rodáka Rudolfa Hanycha (1906–1994). Na začátku 60. let 20. století Více…
-
Podzim v listnatém lese
Lesní interiéry jsou v rozsáhlém Jamborově krajinářském díle poměrně málo frekventované. A mezi nimi přirozené listnaté lesy ještě méně, neboť v malířově rodném kraji byly za jeho života – a dodnes jsou – výjimečné. Místo původních jedlových bučin s vtroušeným smrkem tam všeobecně převládají kulturní smrkové porosty. Výjimku tvoří jen několik rezervací. Třeba známý prales Více…
-
Pohled na Tišnov (z Hrádku)
Jamborův jarní pohled na Tišnov z roku 1935 zachycuje historické jádro města s horou Květnicí (470 m n. m.) od starého hřbitova, jehož zeď měl malíř doslova za zády. Místo nese název Na Hrádku, nicméně pozůstatky středověkého feudálního sídla bychom tady hledali marně. Kde přesně se nacházelo, je dodnes malým tišnovským tajemstvím. Co se naopak ze středověkých Více…
-
Květnice
Nápadný objekt tišnovské pýchy – „věkopamátnou horu“ Květnici – namaloval Josef Jambor hned několikrát. A není divu, v okolí Tišnova nenajdeme výraznější přirozenou pohledovou dominantu. Už podle jména rovněž není překvapivé, že se jedná o významnou botanickou lokalitu. Květnice se strmě zvedá ze široké nivy řeky Svratky a své z části odlesněné jižní a jihozápadní Více…
-
Podzim u Kadova
Mírně asymetrický vrch Bohdalec[1] (790 m n. m.), pokrytý ve své severní polovině stejnojmenným lesem, ztvárňoval Josef Jambor s různými motivy popředí nejčastěji z okolí Krátké. Roku 1956 dal ale kopci vyniknout nad rozsáhlou planinou s poli a loukami, klesající z úbočí bezejmenného návrší (690 m n. m.) nad Kadovem. I obrazem Podzim u Kadova se Josefu Jamborovi podařilo Více…
-
Jeřáby s Bohdalcem
Záběr s jeřáby, který Josef Jambor maloval vícekrát, bývá nesprávně označován též jako Jeřáby u Bohdalce. Ve skutečnosti se jedná o pohled z návrší mezi Krátkou a Samotínem přes údolí říčky Fryšávky směrem na jihovýchod. Kopec Bohdalec (791 m n. m.) uzavírá horizont 4,5 km daleko od místa malování. Lokalizaci malířova místa pomáhá naznačená silnička z Krátké do Samotína a Jelínkův Více…
-
Jaro na milovských loukách
Roku 1953 ztvárnil Josef Jambor dva podobné obrazy s motivem milovských luk. Ještě před rašením to bylo Předjaří na milovských loukách a následně pro změny krajiny dokumentačně výmluvnější obraz Jaro na milovských loukách. Pozdější z nich byl malován na přelomu dubna a května, kdy se i v klimaticky drsnějších Žďárských vrších louky zelenaly a rašilo listí vrb. Více…
