-
Hruška v širém poli
Nebyly to jen typické dřeviny Vysočiny – jeřáb, olše nebo jasan, které Josef Jambor maloval jako hlavní objekty zájmu na pozadí vzdálených horizontů. V klimaticky nepříliš příznivém území povodí horní Svratky maloval malíř opakovaně starou hrušeň v České Cikánce. Stál přitom na cestě vedoucí z vrchu Karlštejna (749 m n. m.). Již tou dobu v těch místech bylo Více…
-
Jaro na milovských loukách
Roku 1953 ztvárnil Josef Jambor dva podobné obrazy s motivem milovských luk. Ještě před rašením to bylo Předjaří na milovských loukách a následně pro změny krajiny dokumentačně výmluvnější obraz Jaro na milovských loukách. Pozdější z nich byl malován na přelomu dubna a května, kdy se i v klimaticky drsnějších Žďárských vrších louky zelenaly a rašilo listí vrb. Více…
-
Předjaří na milovských loukách
Roku 1953 ztvárnil Josef Jambor dva podobné obrazy s motivem milovských luk. Ještě před rašením to bylo Předjaří na milovských loukách a následně pro změny krajiny dokumentačně výmluvnější obraz Jaro na milovských loukách. Pozdější z nich byl malován na přelomu dubna a května, kdy se i v klimaticky drsnějších Žďárských vrších louky zelenaly a rašilo listí vrb. Více…
-
Kvetoucí bodláky na Kuklíku
V očekávání příchodu zimy zachytil roku 1945 Josef Jambor podzimní náladu na Kuklíku. Jakoby se i krajina ukládala k odpočinku po těžkém období válečných událostí předchozích let. Záběr od východu na ústřední část obce podél silnice z Nového Města do Sněžného (Německého) – Dědinu – ztvárnil malíř z míst nazývaných „Pod strání“[1]. Zachytil tehdy výrazně podmáčené louky v pravobřeží Fryšávky Více…
-
Rokytenské louky
Sotva ve vrcholové části Vysočiny roztál v dubnu poslední sníh, začala se kolem mělkých depresí zelenat tráva a vyklubaly se blatouchy. Právě takový moment ročního koloběhu pcháčových luk zaznamenal Josef Jambor jižně od Rokytna. V rozlehlých vlhkých loukách se pak v průběhu vegetačního období vystřídaly pětiprstky žežulníky (HAVELKA 1896), prstnatce májové, rdesna hadí kořeny, pcháče Více…
