-
Zralé obilí v podvečer u Mikulova
Někdy na začátku léta roku 1971 – v čase příslibu dobré úrody – ztvárnil Rudolf Gajdoš panoramatický pohled do krajiny u Mikulova. Malíř dal v popředí vyniknout zlátnoucímu obilí na svazích Liščího kopce (261 m n. m.), na jeho úpatí zrcadlu Mušlovského horního rybníka a v dálce netypické siluetě Pavlovských kopců. Podvečerní časně letní slunce, které se po Více…
-
Pálava s Klentnicí
Obraz Pálava s Klentnicí Wenze Grölla (1889–1969) dobře dokumentuje malířovu realistickou věrohodnost. Netypický záběr na Pavlovské vrchy lze spatřit z vrcholku kopce Pálavy (462 m n. m.). Směrem k jihu se v dálce řadí nad Klentnicí návrší se Sirotčím hrádkem, Stolová hora (456 m n. m.) a nejdále je podle siluety kaple sv. Šebestiána patrný Svatý kopeček u Mikulova Více…
-
Děvičky
Pohled na romantickou hradní zříceninu Děvičky u Pavlova od malíře Wenze Grölla (1889–1969) zachycuje harmonickou krajinu severovýchodních svahů Pálavy, jež se zvedají z nivy Dyje právě zalité jarní povodní. Od roku 1988 povodňové vody nahrazuje hladina Dolní novomlýnské nádrže o rozloze téměř 17 čtverečních kilometrů, pod níž zmizela nejcennější část podpálavských luhů. Přestože kvůli přehradě do Více…
-
Vinobraní pod Sv. kopečkem
S příchodem babího léta bývá ve vinicích rušno. Nejinak tomu bylo i na počátku 50. let pod mikulovským Svatým kopečkem (363 m n. m.), jak pro budoucí generace zaznamenal malíř Pálavy Rudolf Gajdoš (1907–1975). Na pozadí oslavy lidské práce zachytil také stěžejní botanickou lokalitu Pavlovských vrchů, tedy xerotermní svahy pod kaplí svatého Šebestiána. Během jara zde Více…
