-
Poslední sníh na Blatinách
Jeden z nejhezčích obrazů Blatin vytvořil Josef Jambor roku 1961 jen pár kroků od své chalupy (č. p. 21), kterou si z lásky k rodnému kraji na Blatinách pořídil. „V Chaloupkách“, jak se také Dolním Blatinám mezi starousedlíky říkávalo[1], zachytil malíř tehdejší chalupu u Lejsků (č. p. 23) se stodolou a mohutným javorem mléčem. Zprava do záběru zasahuje Více…
-
Zima pod Drátníkovou skálou
Blatiny se staly od roku 1941 – kdy v nich Josef Jambor koupil chalupu – druhým, ne-li prvním malířovým domovem. Je zřejmé, že právě zde – a to v desítkách obrazů – nejčastěji pronikl až ke dřeni své Vysočiny, drsné, ale přitom útulné. V obrazech Vlhký sníh na Blatinách a Zima pod Drátníkovou skálou zachytil Josef Více…
-
Vlhký sníh na Blatinách
Blatiny se staly od roku 1941 – kdy v nich Josef Jambor koupil chalupu – druhým, ne-li prvním malířovým domovem. Je zřejmé, že právě zde – a to v desítkách obrazů – nejčastěji pronikl až ke dřeni své Vysočiny, drsné, ale přitom útulné. V obrazech Vlhký sníh na Blatinách a Zima pod Drátníkovou skálou zachytil Josef Více…
-
Předjarní deštivý den
Od Podlesí ze svahů Vysokého kopce (806 m n. m.) je výhled na jihozápad tak vábivý, že se mu nedá odolat. Na táhlých svazích od Teplé (782 m n. m.) jsou pod košatými stromy v mokrých lukách roztroušeny chalupy Blatin. Ačkoliv se jedná o jednu z nejmladších vesnic Vysočiny – byla založena při pozdní lesní Více…
-
Tání na Blatinách
Od Podlesí ze svahů Vysokého kopce (806 m n. m.) je výhled na jihozápad tak vábivý, že se mu nedá odolat. Na táhlých svazích od Teplé (782 m n. m.) jsou pod košatými stromy v mokrých lukách roztroušeny chalupy Blatin. Ačkoliv se jedná o jednu z nejmladších vesnic Vysočiny – byla založena při pozdní lesní Více…
-
Vřes u Sněžného
Jedním z „mateřských znamének“ Vysočiny býval vřes obecný, druh rostoucí na minerálně chudých a silně kyselých půdách. Okolo první poloviny 20. století zachytil Josef Jambor působivé vřesoviště na úpatí Buchtova kopce (813 m n. m.) vícekrát. Vřesoviště tehdy rostlo na mírném návrší, příznačně nazývaném Pustina, a doprovázelo úvozovou cestu z kopce do Šamíkovic[1]. Dlouhé věky užívání cesty zanechaly v tvrdém[2] Více…
-
Chudá pastva
Jedním z „mateřských znamének“ Vysočiny býval vřes obecný, druh rostoucí na minerálně chudých a silně kyselých půdách. Okolo první poloviny 20. století zachytil Josef Jambor působivé vřesoviště na úpatí Buchtova kopce (813 m n. m.) vícekrát. Vřesoviště tehdy rostlo na mírném návrší, příznačně nazývaném Pustina, a doprovázelo úvozovou cestu z kopce do Šamíkovic[1]. Dlouhé věky užívání cesty zanechaly v tvrdém[2] Více…
-
Vřes na úvoze
Jedním z „mateřských znamének“ Vysočiny býval vřes obecný, druh rostoucí na minerálně chudých a silně kyselých půdách. Okolo první poloviny 20. století zachytil Josef Jambor působivé vřesoviště na úpatí Buchtova kopce (813 m n. m.) vícekrát. Vřesoviště tehdy rostlo na mírném návrší, příznačně nazývaném Pustina, a doprovázelo úvozovou cestu z kopce do Šamíkovic[1]. Dlouhé věky užívání cesty zanechaly v tvrdém[2] Více…
-
Kvetoucí bodláky na Kuklíku
V očekávání příchodu zimy zachytil roku 1945 Josef Jambor podzimní náladu na Kuklíku. Jakoby se i krajina ukládala k odpočinku po těžkém období válečných událostí předchozích let. Záběr od východu na ústřední část obce podél silnice z Nového Města do Sněžného (Německého) – Dědinu – ztvárnil malíř z míst nazývaných „Pod strání“[1]. Zachytil tehdy výrazně podmáčené louky v pravobřeží Fryšávky Více…
-
Podzimní louka na Kuklíku
V očekávání příchodu zimy zachytil roku 1945 Josef Jambor podzimní náladu na Kuklíku. Jakoby se i krajina ukládala k odpočinku po těžkém období válečných událostí předchozích let. Záběr od východu na ústřední část obce podél silnice z Nového Města do Sněžného (Německého) – Dědinu – ztvárnil malíř z míst nazývaných „Pod strání“[1]. Zachytil tehdy výrazně podmáčené louky v pravobřeží Fryšávky Více…
