-
Blatinské chalupy v mlze
Josef Jambor svými četnými obrazy Blatin zanechal cenné a působivé svědectví o jejich dřívější tvářnosti. Zachytil bližšími i vzdálenějšími pohledy rázovité chalupy usazené do rozmanitě udržovaného zemědělského zázemí dekorovaného detaily trpělivé práce dřívějších osadníků. Takovými detaily jsou například kamenice utvářené po staletí zušlechťováním orné půdy, odvodňovací stružky, ale i pravidelně sečené louky a ořezávané dřeviny. Více…
-
Deštivo na Podlesí
Nejen na první pohled by se mohlo zdát, že lokalizace obrazu Deštivo na Podlesí, který Josef Jambor maloval už jako blatinský usedlík, je poměrně snadná. Nabízí se cesta s obdobným vinutím i výhledem, klesající k severovýchodu od statku u Zelených (č. p. 12) na Horních Blatinách. Ale není to ona. Teprve blatinští starousedlíci dokážou podobné záhady objasnit. Více…
-
Předjaří u našich
Již název obrazu svědčí o tom, že se Josef Jambor cítil na Blatinách opravdu doma. Pohled ze spodní části vsi na osamělý statek u Musilů (č. p. 17) v části horní má radostnější atmosféru než záběry zimní. Teplý okr rozlehlých luk a pastvin s již jen zbytky sněhu dává tušit, že se mokřiny už brzy Více…
-
Poslední sníh na Blatinách
Jeden z nejhezčích obrazů Blatin vytvořil Josef Jambor roku 1961 jen pár kroků od své chalupy (č. p. 21), kterou si z lásky k rodnému kraji na Blatinách pořídil. „V Chaloupkách“, jak se také Dolním Blatinám mezi starousedlíky říkávalo[1], zachytil malíř tehdejší chalupu u Lejsků (č. p. 23) se stodolou a mohutným javorem mléčem. Zprava do záběru zasahuje Více…
-
Zima pod Drátníkovou skálou
Blatiny se staly od roku 1941 – kdy v nich Josef Jambor koupil chalupu – druhým, ne-li prvním malířovým domovem. Je zřejmé, že právě zde – a to v desítkách obrazů – nejčastěji pronikl až ke dřeni své Vysočiny, drsné, ale přitom útulné. V obrazech Vlhký sníh na Blatinách a Zima pod Drátníkovou skálou zachytil Josef Více…
-
Vlhký sníh na Blatinách
Blatiny se staly od roku 1941 – kdy v nich Josef Jambor koupil chalupu – druhým, ne-li prvním malířovým domovem. Je zřejmé, že právě zde – a to v desítkách obrazů – nejčastěji pronikl až ke dřeni své Vysočiny, drsné, ale přitom útulné. V obrazech Vlhký sníh na Blatinách a Zima pod Drátníkovou skálou zachytil Josef Více…
-
Předjarní deštivý den
Od Podlesí ze svahů Vysokého kopce (806 m n. m.) je výhled na jihozápad tak vábivý, že se mu nedá odolat. Na táhlých svazích od Teplé (782 m n. m.) jsou pod košatými stromy v mokrých lukách roztroušeny chalupy Blatin. Ačkoliv se jedná o jednu z nejmladších vesnic Vysočiny – byla založena při pozdní lesní Více…
-
Tání na Blatinách
Od Podlesí ze svahů Vysokého kopce (806 m n. m.) je výhled na jihozápad tak vábivý, že se mu nedá odolat. Na táhlých svazích od Teplé (782 m n. m.) jsou pod košatými stromy v mokrých lukách roztroušeny chalupy Blatin. Ačkoliv se jedná o jednu z nejmladších vesnic Vysočiny – byla založena při pozdní lesní Více…
-
Vřes u Sněžného
Jedním z „mateřských znamének“ Vysočiny býval vřes obecný, druh rostoucí na minerálně chudých a silně kyselých půdách. Okolo první poloviny 20. století zachytil Josef Jambor působivé vřesoviště na úpatí Buchtova kopce (813 m n. m.) vícekrát. Vřesoviště tehdy rostlo na mírném návrší, příznačně nazývaném Pustina, a doprovázelo úvozovou cestu z kopce do Šamíkovic[1]. Dlouhé věky užívání cesty zanechaly v tvrdém[2] Více…
-
Chudá pastva
Jedním z „mateřských znamének“ Vysočiny býval vřes obecný, druh rostoucí na minerálně chudých a silně kyselých půdách. Okolo první poloviny 20. století zachytil Josef Jambor působivé vřesoviště na úpatí Buchtova kopce (813 m n. m.) vícekrát. Vřesoviště tehdy rostlo na mírném návrší, příznačně nazývaném Pustina, a doprovázelo úvozovou cestu z kopce do Šamíkovic[1]. Dlouhé věky užívání cesty zanechaly v tvrdém[2] Více…
