(1774 Brno – 1860 Brno)

František Richter byl synem brněnského stříbrníka. Původní profesí byl lékař, vzdělání získal u brněnského ranhojiče, sběratele umění a svobodného zednáře Karla E. Rincoliniho. Po neúspěšné snaze získat místo městského chirurga se začal jako samouk plně věnovat malbě a také provozoval soukromou výtvarnou školu. Začínal jako vedutista, stal se známým svými kolorovanými kresbami historických, architektonických a přírodních zajímavostí Moravy. Zachytil krajinná panoramata s moravskými městy i vesnicemi, zobrazil různá pozoruhodná přírodní zákoutí i romantické výhledy na hrady, zámky a kostely. Jeho kresby byly reprodukovány a šířeny také tiskem jako litografie. Významná je kolekce šestnácti pohledů s dobovou stafáží (TOMAN 1950) zobrazující tehdejší podobu Brna a také míst za jeho hradbami, která byla v době Richterova působení ještě venkovskou krajinou, ale v průběhu 20. století se stala součástí města. V roce 1824, patrně na podnět moravských vlastenců, začal ilustrovat texty brněnského historika a pedagoga Franze Xavera Richtera. Na žádost Huga Františka starohraběte Salm-Reifferscheidta (předního moravského mecenáše a stoupence moravského šlechtického patriotismu) a Josefa barona von Hormayra pracoval na atlase moravských uměleckých památek Sammlung von Ansichten mährischen Burgen, gothischer Gebäude und Naturmerkwirdigkeiten des Vaterlandes (GLONEK 2012). Avšak k velké škodě vznikl v roce 1830 jen soubor kvašových pohledů a na samotné vydání již nedošlo. Kresby získala Matice moravská a odtud přešly do sbírek Moravské galerie v Brně.Další část díla Františka Richtera je uložena ve sbírkách Muzea města Brna a Archivu města Brna.

Glonek, Jiří, 2012. Grafická alba Moravy a Slezska z dílny Friedricha Adolpha Kunikeho a Eduarda Hölzela. Bibliotheca Antiqua 2012: sborník z 21. konference, 7. –8. 11. 2012. Olomouc. s. 69–84

TOMAN, Prokop, 1950. Slovník československých výtvarných umělců. Svazek 2., L–Ž. Tvar. Praha. 768 s.