(1913 Ćuprija – 2008 Štěpánovice)

Narodil se v Srbsku, kde jeho otec pracoval v cukrovaru. Po válce se rodina přestěhovala do Štěpánovic u Tišnova a s tímto místem zůstal spjatý celým svým životem i tvorbou. Nadání k malbě objevil jeho učitel již na gymnáziu v Tišnově. Po studiu na brněnské Škole uměleckých řemesel pokračoval na Akademii výtvarných umění v Praze v ateliéru grafiky (1933–1938). V letech 1951–1974 působil na Škole uměleckých řemesel v Brně jako učitel. Umělecký přístup Emanuela Ranného st. by se dal charakterizovat jako postoj pečlivého a poctivého pozorovatele, který s respektem zachycuje dobře známou okolní skutečnost. Neokázalými prostředky realistického zobrazení ale dokázal přinést mnohoznačnou výpověď. Projevuje se to hlavně na jeho životním tématu, kterým byly sady a stromy. Posunul se zde od prostého zobrazení k symbolickému sdělení. Stromy v jeho podání se mění v metaforu lidského osudu a životní síly a jsou také symbolem krajiny domova (PAVLÍK 2010). V průběhu let i střídání ročních období opakovaně zachytil na grafikách a olejomalbách sad za svým domem i jednotlivé stromy na něm. Za svými motivy putoval také do Prosatína, odkud pochází rod Ranných, nebo do Vohančic, do domoviny své ženy. Zajímalo ho také propojení přírody a historie jeho kraje. Výsledkem toho je např. grafický cyklus i malby na téma Podolí spisovatele Josefa Uhra nebo soubor grafik Statečná krajina věnovaný místům událostí 2. světové války na Vysočině. Zachycoval také historické památky – klášter Porta coeli, židovský hřbitov v Lomnici nebo pohledy na starý Tišnov (HLUŠIČKA 2003). Práce Emanuela Ranného st. se nacházejí ve sbírkách Moravské galerie v Brně, Horácké galerie v Novém Městě na Moravě, v Podhoráckém muzeu v Předklášteří a v dalších veřejných i soukromých sbírkách.

PAVLÍK, M., 2010. Od Veveří k Pernštejnu. Slovník výtvarníků. Nakladatelství Albert. Olomouc. 344 s.

HLUŠIČKA, Jiří, 2003. Emanuel Ranný: obrazy – grafika – kresby. Sursum. Tišnov. 2003. 102 s.