Od Podlesí ze svahů Vysokého kopce (806 m n. m.) je výhled na jihozápad tak vábivý, že se mu nedá odolat. Na táhlých svazích od Teplé (782 m n. m.) jsou pod košatými stromy v mokrých lukách roztroušeny chalupy Blatin. Ačkoliv se jedná o jednu z nejmladších vesnic Vysočiny – byla založena při pozdní lesní kolonizaci až začátkem 18. století – zachovala si v převážné části svůj starodávný malebný ráz. Josef Jambor, který byl při příležitosti svých šedesátin jmenován čestným občanem Blatin, odvděčil se své milované vísce mnoha obrazy. Nejvíce snad právě „Táním“, které patří k vrcholům jeho krajinomalby. Třebaže i Blatiny se od dob Jamborových značně změnily, jedná se o jeden z mála obrazů, do jehož reálné předlohy lze i dnes vstoupit bez jistého zklamání. I obdivovatel přírody a krajiny musí uznat, že pohled na vzdálené Blatiny zblízka – až na malé výjimky – stále potěší. Především svými starými javory a (donedávna) lípami a kousíčky stále ještě květnatých vlhkých luk a mokřadů. Nejednou si malíř vybíral tatáž místa na Podlesí, odkud Blatiny maloval. Tam totiž mohl do popředí umístit líbivá malá jezírka uprostřed tehdejších vlhkých luk. Nebylo vůbec snadné dopátrat se o jejich minulosti. V Podlesí už žijí jen ojedinělí starousedlíci. Vodítkem byla výrazná kamenice tvořená velkými balvany. Dnes je zarostlá lesem, který brání výhledu. Někde mezi její horní částí a Dvořákovým statkem (č. p. 5) sytil bohatý pramen malá jezírka. Na významné pramenné místo u něj dodnes upomíná mokřina. Jen okolo ní připomínají dřívější rašelinné louky poslední kousky kozlíku dvoudomého, prstnatce májového a starčku potočního. Nedaleká pole byla zatravněna a louky intenzivním hospodařením druhově zchudly. Dříve typická rdesna hadí kořeny a blatouchy téměř zmizely.

Už v následujícím roce po namalování obrazu Tání na Blatinách zachytil Josef Jambor v obraze Předjarní deštivý den (1957) Blatiny znovu, tentokrát i s výrazným Drátníkem (776 m n. m.). Jím se začíná uskupení kopců rozdělené údolími potůčků v Malinskou skálu (811 m n. m.), Suchý kopec (815 m n. m.) a Devět skal (836 m n. m.). Siluetu těchto vrchů zachytil malíř z téhož místa v obraze Milovský rybník (1954).

Text: Jan Lacina, Petr Halas