Pohledem z Harusova kopce (741 m n. m.) zachytil Josef Jambor Radňovice a daleké výhledy k jihozápadu, do mírně zvlněné krajiny Křižanovské vrchoviny. Jen o rok dříve, než Josef Jambor namaloval obraz Pohled do kraje z Harusovce (1932), vyšlo první vydání snad nejznámější dětské knihy Malý Bobeš. Právě Raďnovice byly dějištěm zážitků ze života malého chlapce, jehož příběh Josef Věromír Pleva (1899–1985) v knize zpracoval. Kulisy náročného života tehdejších lidí je díky obrazům krajin Josefa Jambora dodnes možné obdivovat. Byly to snad především mozaiky políček, obklopujících vesnice tak jako tehdy Radňovice. Jejich světle zelené tóny a kvetoucí trávníky v popředí obrazu dávají tušit období sklonku jara. Dnes jsou většinou pole zcelena v jednolité lány a svahy zatravněny. Tak je tomu i pod vrcholem Harusovce. V popředí obrazu malíř zachytil rozkvetlé pastviny, které na vrcholu kopce od začátku 20. století postupně nahrazoval smrkový les. Málo úživné půdy na podložních migmatitech ve vrcholové části kopce, vyčerpávané pravidelnou dlouholetou pastvou, porůstaly málo produktivní společenstva acidofilních rostlin. Popředí obrazu dává tušit, že to mohly být porosty kostřavy červené, psinečku rozkladitého, žlutě kvetoucí mochny nátržníku a hvozdíku kropenatého. V nejchudších místech rostla smilka tuhá a vřes. Jen vzácně některé z nich najdeme na okraji lesů i dnes. Dále nad Radňovicemi se zvedá mírně zorněné návrší Horka (625 m n. m.). Na jeho úpatí je v obraze ještě patrná již zaniklá cihelna. Za Horkou se v údolí tísní Slavkovice a nad nimi se zvedají svahy výrazného bezlesého Vejdochu (663 m n. m.) – jeho vrchol stojí díky kruhovému výhledu do krajiny za to navštívit. Na přibližně dvacet kilometrů vzdáleném horizontu se táhne hřeben Arnoleckých hor.
Text: Petr Halas
DOMIN, Karel, 1945. Rozpisy floristické literatury k flóře Československa do roku 1945. – Ms. [Depon. in: Botanický ústav AV ČR Průhonice].
HAVELKA, Petr, 1896. Květena okolí Nového Města. Šašek a Frgal. Nové Město na Moravě. 80 s.
SCHLECHTENDAL, Dietrich Franz L. von, LANGENTHAL Cristian Eduard, SCHENK Ernst, 1892–1898. Flora von Deutschland. Díl. 1–30. Franz Eugen Köhler. Gera-Untermhaus.
VIETZ, Ferdinand Bernhardt, 1800–1822. Icones plantarum medico-oeconomico-technologicarum cum earum fructus ususque descriptione. Svazek 1–10, Wien.
