Svého času to byla celá řada malířů, kteří vedle sebe vysedávali na Podlesí okolo statku u Zelených (č. p. 4)[1] vábeni okouzlujícím půvabem vzdálených Blatin. Zatímco většina z nich tahy štětců přenášela na svá plátna malířsky vděčnou mozaiku polí a luk posázených roztroušenými blatinskými chalupami a siluetu Teplé (782 m n. m.) a skalnatého Drátníku (776 m n. m.), byl to Josef Fiala (1882–1963), který upínal svoji tvůrčí pozornost především na postavy místních obyvatel. Okolo roku 1940 k tomu měl malíř ještě mnoho příležitostí. Okolní krajinu promítal do svých obrazů jako pozadí svého hlavního námětu. Ačkoliv se už v té době na svazích Vysokého kopce (806 m n. m.) zabydleli v chatách první rekreanti[2], okolo tehdejších chalup se ještě žilo a hospodařilo tak, jak tomu bylo po generace od dob založení osady Podlesí (Walldorf) ve 2. polovině 18. století (SVOBODA 1948). Okolo statku Zelených se, podobně jako u jiných, rozkládala vedle luk také pole, na nichž se s žitem střídaly především brambory, oves, tuřín a len[3]. Krajina se od té doby nezměnila sama od sebe. Kolektivizace zemědělství začátkem 50. let 20. století s sebou kromě meliorací „kotárů“[4] přinesla zásah do malebné parcelace pozemků, podstatnější však byl pozdější rozvoj rekreace. Doprovázel ji úbytek starousedlíků, výstavba množství chat a zánik některých chalup. Ačkoliv se krajina na Podlesí v detailu změnila nemálo, dodnes se můžeme těšit z výhledů do dálky a vzácně i některými staveními. S pohledem na obraz s chlapcem (pravděpodobně Josefem Šedým, narozeným okolo roku 1930[5]), který Josefu Fialovi zapózoval na balvanu s kytičkou obilí, můžeme už jen politovat jeho dnešní vrstevníky uvězněné v okovech digitální „zábavy“ a ochuzené o sepětí s přírodou a prosté radosti formující hlubší pohled na život a svět.
Text a fotografie: Petr Halas
[1] Rozhovor s Jaroslavem ZELENÝM, 2022. Podlesí č. p. 24. Podlesí 14. 11.
[2] První chaty se na Podlesí začaly stavět asi roku 1938. Viz cit. 1.
[3] Rozhovor s Vlastou ŠIMONOVOU, rodačkou z Podlesí, 2020. Sněžné č. p. 201. Sněžné 15. 9. a rozhovor s Miladou ZELENOU, 2021. Blatiny č. p. 12. Blatiny 31. 12.
[4] Jako kotáry byly označovány málo úrodné podmáčené půdy na svazích Vysokého kopce, např. mezi tratěmi Přední Famílie a Zadní Famílie. Rozhovor s Václavem B. ZÁSTĚROU, 2020. Sněžné č. p. 102. Sněžné 5. 10.
[5] Viz cit. 1.
SVOBODA, Josef František, 1948. Vlastivěda moravská. II, Místopis Novoměstský okres. Musejní spolek. Brno. 720 s. + obrazové přílohy.
