Pohled z Harusáku


Pohled z Harusáku
Rozměr:
Rok:
Výtvarný druh:
Materiál:
Technika:

V roce 1927, kdy se Josef Jambor přestěhoval do Nového Města na Moravě a bydlel střídavě u hoteliérů Štěpánka na Harusáku a Machače v Panském domě v Novém Městě na Moravě (SYLVESTROVÁ a kol. 2017), ztvárnil vícekrát pohled do širého kraje z vrcholku Harusova kopce (741 m n. m.). Obrazem Pohled z Harusáku, s poněkud pochmurnou náladou, malíř zachytil záběr na krajinu severního okolí Radňovic a na daleké horizonty na jihozápadě. V popředí jsou patrné pastviny s bohatými porosty výrazně trsnaté trávy smilky tuhé, vypovídající o kyselém podloží. Růžové keříčky snad patří vřesu. Na méně svažitých a úrodnějších půdách pod kopcem se tehdy rozkládala mozaika políček. Mezi nimi vede silnička z Radňovic do Jiříkovic, tehdy i dnes lemovaná stromořadím. Střední části záběru s lesními celky si dodnes uchovaly téměř totožnou strukturu. Nad zalesněnými svahy Slavkovického potoka a potoka Staviště se zvedají zemědělsky využitá návrší v okolí Mělkovic. Vzdálený horizont se táhne od Blažkova (694 m n. m.) u Rudolce přes nápadnou Rosičku (645 m n. m.) uprostřed až po svahy Peperku (675 m n. m.) zcela vpravo. Z Harusova kopce však lze dohlédnout ještě dále. I Josef Jambor naznačil vzdálenější horizont. Za Rosičkou tak lze ještě vytušit daleké Skalky (709 m) a Venušín (679 m) u Větrného Jeníkova, vzdáleného 40 km, a za Blažkovem dokonce ještě vzdálenější masiv Čeřínku (761 m n. m.) v Jihlavských vrších. V obrazu Josefa Jambora jsou ale pod výraznou plužinou České meze na svazích vrchu Štenice (616 m n. m.) patrné střechy žďárských domů, vystupující z údolí Sázavy. Malíř tak musel v roce 1927 stát výše, než je to kvůli zalesnění možné dnes. Zahloubáme-li se do tohoto obrazu, začne se nám líbit. Snad zvláště pro malířovu „geodetickou“ preciznost.

Text: Petr Halas


SYLVESTROVÁ, Marta (ed.) DOSPÍŠIL, Jiří, KONEČNÝ, Michal, LACINA, Jan, PETERKA, Josef, 2017. Josef Jambor: Tišnovská sbírka. Spolek přátel Josefa Jambora v Tišnově ve spolupráci s CENS Moravské galerie v Brně. 117 s.

VIETZ, Ferdinand Bernhardt, 1800–1822. Icones plantarum medico-oeconomico-technologicarum cum earum fructus ususque descriptione. Svazek 1–10, Wien.

Místo a směr (49.5711419°N, 16.0424417°E, 256°) srovnávací fotografie na podkladu Základní mapy ČR.