Jemné přechody odstínů zelené a hnědé dávají obrazu Rohlenka pokojnou atmosféru, která ostře kontrastuje s nynější dopravní rušností místa. Převažující zemědělský námět obrazu je nepochybně oslavou rodné venkovské krajiny malíře, grafika a sochaře Vladimíra Drápala (1921–2015). Od východu, odkud byl obraz malován, zachytil malíř v místech nynější dálnice z Brna do Olomouce polní trať Zadní Šmolesy, nad níž se zvedají svahy Žuráně (287 m n. m.) zbrázděné řemenovitými políčky. Okolo tehdejší samoty Rohlenka, později zbořené a zcela přestavěné do nynější podoby, naznačil autor silnici od Jiříkovic lemovanou alejí. Jednolitou barvou jsou vyjádřeny vzdálené svahy vrchu Čtvrtě (331 m n. m.) nad Podolím, které se zvedají nad střechami usedlosti v pravé části horizontu.
Zatímco obraz Rohlenka je olejomalba z malířovy rané tvorby, věnoval se Vladimír Drápal se zaujetím i kresbě (HLAVÁČKOVÁ a kol. 2010). Tak ztvárnil např. i realisticky věrnou kresbou uhlem pohled k Santonu (296 m n. m.) – do bitvy u Slavkova nazývaném Padělek (VAŇÁČEK 1965) – který se vypíná jen nedaleko od Rohlenky. I k tomuto motivu stačilo malíři vyjít za humna a přiblížit se k vršku po polní cestě vedoucí za zahradami. Kresba není datovaná, ale její realistická věrnost dovoluje odhadovat, že vznikla snad nejpozději v 60. letech, kdy nebyl Santon ještě tak zarostlý nálety dřevin, jako tomu bylo ke konci 20. století. Výrazný kopeček tvořený račickými slepenci tvořícími i východní okraj Drahanské vrchoviny vystupuje už jako ostrůvek ze sprašových návějí v Dyjsko-svrateckém úvalu. Zcela bezlesý Santon zachytil ve svém malířském působení v krajině slavkovského bojiště i brněnský malíř František Richter (1774–1860). Tou dobou musel být Santon ukázkovou lokalitou panonské stepní vegetace, jak dokládají její dnešní pozůstatky hostící dosud celou řadu vzácných druhů. Santon byl v 19. století, jak dosvědčuje nejen kresba Františka Richtera, ale i tehdejší mapy, pastevně využit, třebaže některé historické záznamy uvádějí (MARTIŠKO 2009), že v dřívějších dobách byl kopec porostlý duby, habry a lískovými keři. Avšak už na sklonku 19. století došlo na jeho svazích k prvnímu zalesňování, které pokračovalo i v první polovině 20. století. Z mnoha stanovištně i geograficky nepůvodních dřevin zasáhly negativně zejména úporné akáty a šeříky do bohatství a souvislosti stepní vegetace Santonu. Ta nejcennější se dosud udržela na jižních svazích a ve vrcholové části s dominantou kaple Panny Marie Sněžné z roku 1832. K nejcennějším druhům patří např. česnek žlutý, divizna brunátná, kakost krvavý, kosatec nízký, kozinec rakouský, pryskyřník ilyrský, rozrazily (klasnatý, ožankovitý a rozprostřený), řebříček panonský, sesel fenyklový, večernice smutná a zvonek boloňský. Mezi druhy, které se na Santonu a v jeho blízkém okolí nedochovaly, jsou uváděny např. bílojetel německý, starček celolistý, záraza bílá a ze zvláště vzácných hadí mord dřípený, jablečník cizí, kavyl tenkolistý a bezobalka sivá. Ještě před vybudováním odstavného parkoviště nedaleko bývalého větrného mlýna pod Santonem porůstaly tamní svahy bohaté porosty koniklece velkokvětého[1].
Od roku 1995, kdy začaly práce na odstraňování nežádoucích dřevin, se Santon opět začíná ukazovat v podobě, která mu francouzskými vojáky přisoudila na začátku 19. století jeho současné jméno.
Text: Petr Halas a Eva Kallabová; fotografie: Petr Halas
[1] Rozhovor s Jiřím DRÁPALEM, 2021. Tvarožná č. p. 43. Tvarožná 12. 11.
HLAVÁČKOVÁ, Milada, HLUŠIČKA, Jiří, MALINA, Jaroslav (2010). Vladimír Drápal. Nadace Universitas, Edice osobnosti. Akademické nakladatelství CERM. Brno. 184 s.
KOLÁŘOVÁ, Draga, ed. (2008). Santon: příroda a historie: sborník. Onufrius. Tvarožná. 101 s.
MARTIŠKO, Josef, 2009. Přírodní památka Santon. Plán péče pro období 2009–2018. Český svaz ochránců přírody Základní organizace BRNĚNSKO. Brno. 33 s.
SIMON, Julius. Napoleonův vršek u Slavkova: Napoleonshügel bei Austerlitz. [Brünn: Julius Simon, 1912]. [online]. [Cit. 28. 10. 2022]. Dostupné z: http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:6a15b269-ec6a-4e4d-be5a-3f00f63556ac
VAŇÁČEK, Michal, 1965. Francouzové a Morava v době Velké revoluce a koaličních válek. Musejní spolek. Brno. 134 s.
