Mezi malíře, kteří ztvárnili hrad Buchlov, patřil i rodák ze Šlapanic u Brna Alois Kalvoda (1875–1934). Ten jej maloval nejen z různých světových stran, ale zachytil i dobové vybavení některých částí interiéru. Souborně byly některé jeho obrazy Buchlova publikovány v 17 ofsetových reprodukcích. Méně obvyklý pohled na hrad od severovýchodu zachytil jen úzký výsek krajiny s údolním zářezem mezi Modlou (510 m n. m.) a hradním vrchem Buchlovem (509 m n. m.). Přestože se jedná o jeden z nejvýznamnějších moravských hradů, i v jeho blízkém zázemí se za uplynulé století odehrály na první pohled patrné změny. V popředí záběru se již nemodrá žito, ale zbarvuje ho zeleň druhově nezajímavých travních porostů. Bílý štít sklepení, ukrytého v korunách stromů omšel a zchátral a jeho zalučněné okolí od té doby ustoupilo lesu. Na rozdíl od mnohých jiných krajin, které si podobně prošly nemalými proměnami, si ale okolí Buchlova dosud uchovalo výjimečnou pestrost živé přírody. Není to jen tím, že poblíž hradu nezanikly některé části cennějších luk, mezí a sadů a na většině území Chřibů zůstaly zachovány přirozené listnaté lesy. Projevuje se i vliv bohatství druhů podporující podloží vápnitých jílovců, které se střídají ve flyšových souvrstvích s chudšími pískovci. Tak lze dosud v okolí Buchlova potkat cennější druhy rostlin, jako např. hořec křížatý (lidově nazývaný prostřelenec), vstavač nachový, vzácný hrachor trávolistý a četné lesní druhy orchidejí. Druhově bohatá jsou i lesní společenstva, zejména v širším okolí hradního vrchu, neboť ten byl v minulosti odlesněn. Jsou to karpatské dubohabřiny s četnými druhy orchidejí, jako jsou např. kruštík modročervený, polabský a tmavočervený, okrotice červená a dlouholistá, vemeník dvoulistý a vstavač bledý. Severní a zastíněné části hradního kopce, jako i většinu poloh pohoří Chřibů, porůstají květnaté bučiny. Stojí zato se pohledem z hradu přesvědčit o slovech lidové písně Zahrada Moravy, že je „hrad Buchlov lesů král“.

Text: Petr Halas