Snad není jiné místo na Vysočině, které by bylo více spjato s malíři, než jsou Kameničky. Vojtěchův (Volákův) kopec (674 m n. m.), který od stejnojmenného statku v Kameničkách ztvárnil přes hladinu malého rybníčku už roku 1904 Antonín Slavíček (1870–1910), se stal opakovaně inspirací i pro svrateckého rodáka Rudolfa Hanycha (1906–1994).

Na začátku 60. let 20. století již velká část vlastníků zemědělské půdy přistoupila v tehdejším Československu na vynucovanou kolektivizaci, kterou doprovázelo i scelování pozemků. V záběru malíře Rudolfa Hanycha, který v hřejivých barvách letního dne ztvárnil pohled k Vojtěchovu kopci od severního okolí rybníku Krejcar, je však ještě na svazích patrná zachovalá mozaika jednotlivých políček. V popředí – v místech nazývaných Chotáry – zachytil malíř zřejmě od jara neposečené vlhké louky, které tam byly pravděpodobně udržovány dlouhodobě. Jak už sám název Chotáry, obvyklý především pro východní Moravu[1], dosvědčuje, jedná se nejen o místo při hranici katastrů (v záběru obrazu katastrů Kameniček a Chlumětína), ale obvykle naznačuje i nižší kvalitu půd (MACHEK 1957). Ta byla ve ztvárněných místech dána především podmáčením a zrašeliněním plochého povodí Krejcarského potoka, odvodňujícího mezi Herálcem a Kameničkami mělkou pánev na rozhraní povodí řek Svratky a Chrudimky. V této sníženině zůstal uchován erozí dosud nedotčený zbytek křídových sedimentů České křídové pánve – kolektor spodních vod, na němž se vytvořily polohy slatinných a rašelinných usazenin. Z podstatné části jsou pokryty Krejcarským lesem, v okolí rybníka Krejcaru ale přecházejí ve více nebo méně zrašelinělé louky a lada, zasahující až k úpatí Vojtěchova kopce. Starostlivá péče předchozích pokolení udržovala v loukách pravidelnou sečí i cennější konkurenčně slabé druhy rostlin, jako jsou např. ostřice blešní, klikva bahenní, rosnatka okrouhlolistá, tolije bahenní, všivec bahenní a všivec lesní (KOLEKTIV AUTORŮ 2018). Že ale příliš úrodná nebyla ani méně podmáčená místa, svědčí i samotný Vojtěchův kopec, na němž se dodnes uchovaly zbytečky smilkových trávníků, které tam doprovázejí chudé půdy na podloží metamorfovaných ortorul. I samotný název Kameniček napovídá, jak namáhavou byla snaha místních obyvatel dobývat obživu z půdy tohoto kraje.

Text a fotografie: Petr Halas

[1] Varianta kotáry s významem neúrodných půd se udržela i v nedalekých Křižánkách. MACHEK (1957) uvádí i variantu határ.

KOLEKTIV AUTORŮ, 2018. Plán péče o přírodní rezervaci Volákův kopec na období 2019–2028. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Regionální pracoviště Správa CHKO Žďárské vrchy. 26 s. + tabelární a mapové přílohy

MACHEK, Václav, 1957. Etymologický slovník jazyka českého a slovenského. Nakladatelství Československé akademie věd. Praha. 627 s.