Obrazem Olše na milovských loukách zachytil Josef Jambor jeden z mnoha svých záběrů na České Milovy s vrchy Horkou (615 m n. m.), Milovskými Perničkami (757 m n. m.) a Čtyřpaličatými skalami (732 m n. m.). V mnoha variacích tuto scenérii ztvárňoval, snad nejčastěji v časném předjaří, ze silnice vedoucí přes milovské louky k Březinám. Tentokrát si však vybral místo o dobrých 500 metrů jižněji, a to kousek pod silnicí nedaleko Moravských Milov, na pravém břehu Svratky, jen nedaleko místa, odkud maloval jiným směrem o sedm let dříve obraz Příchod jara – Milovy. Do centra pozornosti nezapomenutelně umístil olši lepkavou, tvořenou třemi kmeny vyrůstajícími z jednoho základu. V popředí obrazu je patrný jeden z mnoha meandrů Svratky, které řeka v Milovské kotlině vytváří. Když Svratka opouští v krystalických horninách zaříznuté údolí pod Horkou (615 m n. m.) a vyústí do široké nivy dolní části Milovské kotliny, má tolik energie, že ji musí usměrňovat vytvářením meandrů. V místech pod silnicí k Březinám se loukám s meandrující Svratkou říká Rychtářky, protože na nich po generace hospodařili rychtáři z Německého (dnes Sněžného). Zatímco kopce na horizontu byly už za časů Josefa Jambora dlouho zalesněny převážně smrkovými monokulturami, nesly ještě tenkrát milovské louky ve svém druhovém složení svědectví péče předchozích pokolení. Olše, tehdy majestátní solitéra, doprovázená mlázím pravidelně vyřezávaných vrb, byla obklopena mozaikovitě sečenými loukami. Jako pamětník starých časů ještě stále v těch místech stojí. Již prosýchající, na konci svého životního příběhu, obklopená vrbovým houštím a bujnými neudržovanými lady chrastice rákosovité a smldníku bahenního.

Text: Petr Halas; foto Petr Halas a Josef Ptáček

ŠMÍD, Miloslav, 2002. Průvodce odbornými názvy rostlin. Latinsko-český slovník. Nakladatelství Brázda. Praha. 320 s.