Vlastník: Horácká galerie v Novém Městě na Moravě

  • Předjaří na milovských loukách

    Roku 1953 ztvárnil Josef Jambor dva podobné obrazy s motivem milovských luk. Ještě před rašením to bylo Předjaří na milovských loukách a následně pro změny krajiny dokumentačně výmluvnější obraz Jaro na milovských loukách. Pozdější z nich byl malován na přelomu dubna a května, kdy se i v klimaticky drsnějších Žďárských vrších louky zelenaly a rašilo listí vrb. Více…

  • Předjaří u našich

    Již název obrazu svědčí o tom, že se Josef Jambor cítil na Blatinách opravdu doma. Pohled ze spodní části vsi na osamělý statek u Musilů (č. p. 17) v části horní má radostnější atmosféru než záběry zimní. Teplý okr rozlehlých luk a pastvin s již jen zbytky sněhu dává tušit, že se mokřiny už brzy Více…

  • Poslední sníh na Blatinách

    Jeden z nejhezčích obrazů Blatin vytvořil Josef Jambor roku 1961 jen pár kroků od své chalupy (č. p. 21), kterou si z lásky k rodnému kraji na Blatinách pořídil. „V Chaloupkách“, jak se také Dolním Blatinám mezi starousedlíky říkávalo[1], zachytil malíř tehdejší chalupu u Lejsků (č. p. 23) se stodolou a mohutným javorem mléčem. Zprava do záběru zasahuje Více…

  • Pohled do kraje z Harusovce

    Pohledem z Harusova kopce (741 m n. m.) zachytil Josef Jambor Radňovice a daleké výhledy k jihozápadu, do mírně zvlněné krajiny Křižanovské vrchoviny. Jen o rok dříve, než Josef Jambor namaloval obraz Pohled do kraje z Harusovce (1932), vyšlo první vydání snad nejznámější dětské knihy Malý Bobeš. Právě Raďnovice byly dějištěm zážitků ze života malého chlapce, jehož příběh Více…

  • Pohled z Harusáku

    V roce 1927, kdy se Josef Jambor přestěhoval do Nového Města na Moravě a bydlel střídavě u hoteliérů Štěpánka na Harusáku a Machače v Panském domě v Novém Městě na Moravě (SYLVESTROVÁ a kol. 2017), ztvárnil vícekrát pohled do širého kraje z vrcholku Harusova kopce (741 m n. m.). Obrazem Pohled z Harusáku, s poněkud pochmurnou náladou, malíř zachytil Více…

  • Polní cesta

    Josef Jambor patřil k malířům, kteří nemálo svých obrazů pojmenovali bližším určením místa, což usnadňuje lokalizaci. Nebylo tomu tak ovšem u obrazů Polní cesta (1918) a Cesta na Vysočině (1928). Jejich datace ale napověděla, že mohly být nejspíše malovány někde v okolí Nového Města[1], v jehož zázemí malíř v té době převážně výtvarně působil. Na obou obrazech je zachycen Více…

  • Vesnice Smrček

    Smrček a jeho okolí byly Aloisi Lukáškovi (1911–1984) inspirací opakovaně (vznikly zde i další obrazy jako Náves ve Smrčku, Tání na Smrčku, Na cestě poblíž Smrčku). K lokalitě blízké jeho rodišti měl evidentní vztah. Ten byl pravděpodobně umocněn i setkáváním s malířem Miloslavem Dočkalem, o devět let mladším umělcem z hanáckých Bělkovic, který do Smrčku ve volném čase Více…