Hanácký malíř krajinář Oldřich Zezula (1907–1980), ztvárňující ve svých obrazech nejednou i náměty z Beskyd, vnikl roku 1954 do rodného kraje[1] svérázného malíře Ferdiše Duši (1888–1958). Z úbočí masivu Ondřejníku přehlédl malebnou krajinu Čeladné, kterou tou dobou ještě utvářela vesnická zástavba rozptýlená v souladné mozaice polí, pastvin a remízků. V dálce se majestátně zvedá jeden z beskydských velikánů – Smrk (1276 m n. m.) – obepínající ještě s Kněhyní (1257 m n. m.) a Lysou horou (1323 m n. m.) Čeladnou od jihu k východu.
Přestože první písemná zmínka o Čeladné pochází až z roku 1581 (HOSÁK, ŠRÁMEK 1970), novější archeologické nálezy[2] z hrádku na Kozinci (640 m n. m.) kladou přinejmenším jeho existenci na sklonek 13. století (OBŮRKA 2012). Zaniklý hrádek měl plnit strážní funkci při staré obchodní cestě z Moravy do Uher (TOFEL 2013) a byl spjat s vůbec nejsevernějším působením portášů v Rakousko-Uhersku (CITACE). Stará obchodní cesta využívala horského průsmyku Tísňavy protékaném říčkou Čeladenkou mezi Smrkem a Kněhyní.
Krajinu pod horami staletí formovalo pastevectví. Teprve 18. století do ní zasáhlo těžbou železných rud a především související těžbou dřeva a pálením dřevěného uhlí pro potřeby železářských hutí (FELIX 1908). Ve 2. polovině 20. století pronikla do bývalých polí a pastvin (nejen) obytná a rekreační zástavba.
Nad majestátní horou ale pevně drží moc horská příroda. Svahy nepokořené asfaltovou silnicí hostí vedle smrkových monokultur rozsáhlé plochy přírodě blízkých lesů. Chrámy acidofilních bučin se sloupy mohutných buků nahrazují ve vyšších polohách svahů Smrku křivolaké buky mísící se v jedlobučinách s jehličnany. Dojmy karpatského hvozdu umocňují v suťových lesích křivky šupinatých klenů. Nejvyšší části hory opanuje ze stromů už pouze smrk. Vyrůstá ze všudypřítomného borůvčí. Příroda hor se na Smrku nezapře na každém kroku. Už na úpatí nastavuje lesnímu šeru široké listy měsíčnice vytrvalá. Doprovází ji věsenka nachová. Výše se přidává v úklonu svých lodyh hořec tolitovitý a tu a tam se vztyčují rozložité svícny kýchavice Lobelovy.
Text: Petr Halas a Eva Kallabová; fotografie: Petr Halas
[1] Malíř Ferdiš Duša se narodil v sousedním Frýdlantu nad Ostravicí.
[2] Datace archeologických nálezů z hrádku na Kozinci je překvapivá vzhledem ke konvenční představě o osídlování území Beskyd a Podbeskydí, kterou zastával např. Ladislav Hosák. Kriticky se k ní vyjádřil např. MOHELNÍK (2009).
FELIX, Jiří, 1908. Vlastivěda moravská. II, Místopis Frenštátský okres. Musejní spolek. Brno. 220 s.
HOSÁK, Ladislav, ŠRÁMEK, Rudolf, 1970. Místní jména na Moravě a ve Slezsku A–L. Praha. Academia. 573 s.
MOHELNÍK, Ladislav, 2009. Bruneswerde (1. část). Atlantida. Časopis tajemného světa architektury. Brno. 7: 3–31.
OBŮRKA, Antonín, 2012. Záhadný hrádek na Kozinci v Čeladné. Archeologie Moravy a Slezska: informační zpravodaj České archeologické společnosti. Kopřivnice-Hulín-Frýdek-Místek-Havířov. Ročník 12. S. 73–76.
TOFEL, Stanislav, 2013. Čeladná a kde je její začátek? Lupress. Frýdlant nad Ostravicí. 182 s.
