Za náměty zemědělské krajiny, které František Řehořek (1890–1982) vedle figurálních motivů také maloval, nemusel chodit ze svého „letohrádku“, jak jeho vilce někteří z Kořence také říkávali, daleko. Záběr obrazu Po žních bylo možné spatřit už od brány jeho zahrady. Do popředí s panáky sklizeného obilí mu právě vešla pasačka koz…

Nad plošinkou v popředí obrazu se zvedají mírné svahy členěné v pruhy políček až k zalesněnému návrší. Les v levé části horizontu nese dodnes jméno Dubina. Ačkoliv je nyní osázen převážně smrkovou monokulturou, napovídá jeho název o dřívějším dřevinném složení[1]. Přirozenou potenciální vegetací kulminační oblasti Drahanské vrchoviny by zřejmě byly převážně kyselé bučiny. Pravděpodobně vlivem dlouhodobé kultivace krajiny, formované také pastvou dobytka, byly v lesích selektovány dřeviny s dobrou výmladnou schopností, kterou v našich podmínkách buk většinou nemá, kdežto dub ano. Společně s duby se u Kořence dochovaly také dobře zmlazující habry, které však byly u Kořence cíleně vysazovány[2]. Tak na Drahanské vrchovině dosahují porosty habrů až do nadmořských výšek okolo 700 m! Většinou však pouze na ostrůvcích hromadnic – dříve pastevně využívaných – jakou je např. i lesní ostrůvek Chrástka v záběru obrazu. Že musely být dřívější listnaté lesy s duby květnatější než dnešní smrkové porosty, svědčí některé (i hájové) druhy, které se dosud v okolí Chrástky dochovaly. Jsou mezi nimi např. bažanka vytrvalá, kokořík přeslenitý, mléčka zední, svízel vonný (mařinka) a na osluněných částech v létě vykvétají porosty čilimníku nízkého a teplomilnějšího čilimníku černého. Také polní flóra stojí za zmínku, neboť i jí se František Řehořek ve svém výtvarném projevu věnoval. Kromě nenápadných druhů plevelů, jako je např. bezkolenec rolní a drchnička rolní, zbarvují dnes okraje polí na Kořenci i chrpa modrák a vlčí máky. Chrpy a máky ztvárnil malíř s lučním kvítím v kyticích nejednou. Jak však poznamenal jeho syn Vladimír Řehořek (1933–2021), dříve tyto druhy na Kořenci nerostly a do kytic se pro ně muselo chodit jinam.

Text a fotografie: Petr Halas

[1] Podobně jako název lesa Dubina, upomíná na dřívější zastoupení lípy srdčité na Drahanské vrchovině i několik jmen obcí a tratí (ŘEHOŘEK 1971).

[2] Rozhovor s Vladimírem ŘEHOŘKEM, 2020. Kořenec č. p. 75. Kořenec 9. 6.

ŘEHOŘEK, Vladimír, 1971. Příspěvek ke květeně Drahanské vrchoviny. – I. Část všeobecná. Preslia 43: 261–270.