(1919 Vohančice – 1990 Štěpánovice)

Byla sirotkem, vychovávala ji babička a strýc ve Vohančicích na Tišnovsku. Výtvarné nadání projevovala od dětství, ale naplno se rozvinulo v období, kdy navštěvovala tišnovské gymnázium a v následujících letech, kdy se po krátkém období vysokoškolského studia v Brně vrací do rodné vesnice, aby pomáhala s prací v hospodářství (PAVLÍK 2010). V oblasti výtvarného umění byla samouk. Ve volném čase soustředěně malovala a vytvořila navzdory svému mladému věku velmi vyzrálé malby. Jako námět si nejčastěji volila krajinu domova, malbu svých blízkých a přátel. V barevně expresivních akvarelech a olejomalbách zachycovala pohledy na vesnici, v níž vyrůstala, a krajinu, která ji obklopovala a ve které přirozeně rezonovaly její pocity. V roce 1942 se Zdenka Samsonová vdala za malíře a grafika Emanuela Ranného a přestěhovala se do Štěpánovic. Poznává zde nové prostředí a život, který se promítl i do jejího výtvarného vidění – zachycuje domácí zátiší, sad Ranných, krajinu v okolí Štěpánovic a podél řeky Svratky. Po narození synů už její tvorba nebyla tak intenzivní jako v mládí. Od 60. let se častěji věnovala květinovým zátiším, které jsou v jejím podání povýšeny nad omezený rámec líbivého námětu. Tvorba Zdenky Ranné probíhala do velké míry v ústraní a nezávisle na aktuálních uměleckých tendencích, ale v období jejího vrcholu ve 30. a 40. letech se dají najít styčné body se středním proudem soudobé malby (FADINGEROVÁ 2017). Poměrně rozsáhlá kolekce jejího díla je uložena v Podhoráckém muzeu v Předklášteří a další malby se nachází také v soukromých sbírkách.

PAVLÍK, M., 2010. Od Veveří k Pernštejnu. Slovník výtvarníků. Nakladatelství Albert. Olomouc. 344 s.

FADINGEROVÁ, Hana, 2017. Malířská tvorba Zdenky Ranné (1919–1990). Sborník Muzea Brněnska. Předklášteří. s. 85–98