Ferdinand Runk


(1764 Freiburg im Breisgau – 1834 Vídeň)

Po absolvování jezuitského gymnázia ve Feriburgu se odstěhoval k bratranci do Vídně, kde od roku 1785 (TOMAN 1950) studoval na Akademii výtvarných umění ve Vídni. Zvolil si studium krajinomalby a grafických technik. V době jeho studií docházelo k proměně názoru na krajinomalbu, vedle ateliérových kompozic se začala prosazovat plenérová malba. Protože v té době byli pocestní se skicáky podezřelí jako případní nepřátelští špióni, dostávali studenti Akademie zvláštní pasy, kterými se prokazovali u místních úřadů, aby mohli pracovat v krajině (HAVLOVÁ 2014). Od roku 1795 pracoval pro rod Schwarzenbergů a pro Jana I. z Liechtensteina. Od roku 1798 doprovázel Josefa II. ze Schwarzenbergu doprovázel na cestách po jeho panstvích, roku 1803 se stal jeho knížecím dvorním malířem, do roku 1810 byl učitelem kreslení jeho manželky a dětí. Žil a pracoval především v Čechách, zejména v Českém Krumlově. Zhotovil řadu obrazů a grafik, které zpodobňují podobu obou panství (zámky, zříceniny hrad, statky), míst v Pošumaví a na jižní Moravě. Část jeho děl je ve sbírkových fondech zámků Český Krumlov, Hluboká nad Vltavou, Třeboň, Lednice a Šternberk na Moravě. Paralelně zřejmě vytvořil album vedut z Tyrolska a Slovinska pro arcivévodu Jana Habsbursko-Lotrinského. V jeho tvorbě převažují akvarely, ale pracoval i technikami kvaše, akvarelu, mědirytiny a leptu. V posledních letech svého života se zabýval především restaurováním starých obrazů ze schwarzenberské sbírky. Z impulsu české astronomky je po něm pojmenovaná planetka (4662 RUNK 1984).


4662 RUNK, 1984. JPL Small-Body Database Browser [online]. NASA, revision 5. 3. 2008. [cit. 12. 11. 2022]. Dostupné z: https://ssd.jpl.nasa.gov/tools/sbdb_lookup.html#/?sstr=4662.

HAVLOVÁ, Mája. Krajinář Ferdinand Runk (1764-1834). Národní památkový ústav, 2014. Monumenta. České Budějovice. 159 s.

TOMAN, Prokop, 1950. Slovník československých výtvarných umělců. Svazek 2., L–Ž. Tvar. Praha. 768 s.