(1873 Palonín – 1936 Uherské Hradiště)

Pocházel z učitelské rodiny, po absolvování prostějovské reálné školy navštěvoval lesnickou školu v Písku. Poté pracoval (1893–1895) ve Lnářích jako kreslič lesních map. Tyto doplňoval svými ilustracemi zvěře, proto mu bylo doporučeno studium malířství. Úspěšně studoval (1895–1901) u profesorů Julia Mařáka a Rudolfa von Ottenfelda malířství na Akademii výtvarných umění v Praze (MALÁ 2001). V letech 1903–1907 nejčastěji maluje v jižních Čechách (např. Lnáře, Blatná a Mirovice). Přiklonil se k impresionismu, ovlivněn následujícími stipendijními cestami (1907) do Francie, Belgie a Německa, které absolvoval s Antonínem Slavíčkem a Janem Minaříkem. Mezi lety 1907 a 1912 maluje zejména v okolí Telče a na severní Moravě v Lošticích. Maloval především krajinu, zvířata a pohledy do parků a zámeckých alejí s figurální stafáží. Jeho krajinářskou tvorbu charakterizovala dobová kritika jako impresionistickou a temperamentní (AUERSWALD 2017). Po 1. světové válce většinu života strávil v Uherském Hradišti, kde v letech 1929–1935 vykonával funkci ředitele Slováckého muzea. Často zajížděl do Radějova za nadlesním Jindřichem Krebsem, díky čemuž se mu věrně podařilo zachytit mnohé z tamní přírody i obce (PAJER A KOL. 2012). Významná je také jeho ilustrátorská činnost (Kniha džunglí, Z pole a lesa, Lovecký deník). Lolek jako velký myslivec s oblibou maloval lesní zvěř, jeho kresby inspirovaly spisovatele Rudolfa Těsnohlídka k napsání knihy Liška Bystrouška. Stanislava Lolka připomíná jedna ze studánek Lesnického Slavína, který je budován od konce 20. let 20. století na území Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny.

AUERSWALD, Zdeněk, 2017. Stanislav Lolek – krajinář a malíř zvěře. Edice Svět myslivosti. Kostelec nad Černými lesy 189 s.

PAJER, Jiří, 2012. Radějov, minulost a současnost obce. Obec Radějov. Radějov. 383 s. 

MALÁ, Alena (ed.), 2001. Slovník českých a slovenských výtvarných umělců: 1950–2001. Svazek VII., L-Mal. Výtvarné centrum Chagall. Ostrava. 342 s.