(1892 Paříž – 1969 Uherské Hradiště)

Jiří Karel Heřman se narodil v Paříži, kde jeho dědeček dlouhodobě zastupoval plzeňský pivovar a bydlel tam i s celou rodinou. Jeho strýcem byl Luděk Marold, tvůrce pražského panoramatu Bitvy u Lipan. Aby se Jiřímu Karlovi dostalo vzdělání na českých školách, celá rodina se v roce 1898 přestěhovala do Prahy. Měšťanskou školu ukončil v roce 1908, v propouštěcím vysvědčení měl trojku z kreslení (MARTYKÁNOVÁ 2017). Přesto se přihlásil na C. K. umělecko-průmyslovou školu v Praze na kurzy ornamentálního kreslení a pokračoval 1910–1918 na Akademii výtvarného umění v Praze ve speciálce Vojtěcha Hynaise. Bezprostředně po studiích se stal pomocníkem Alfonse Muchy, který na zámku ve Zbirohu maloval obrazy cyklu Slovanská epopej. Už v roce 1921 se Jiří osamostatnil, když dostal objednávku na fresky ve zbirožském kostele. Po její realizaci se stěhuje na Valašsko, 1925 získává stipendium do Paříže, aby se koncem téhož roku nakrátko usadil na Vysočině. Inklinoval ke krajinářství, zapůsobila na něj díla malířů barbizonské školy (MALÁ 1999). V roce 1930 se s manželkou natrvalo usadil v Uherském Hradišti. Zapojil se do spolkového života (místním divadelníkům navrhuje scény a vytváří kulisy), podílel se na přípravě Výstavy Slovácka 1937, překládal z francouzštiny, věnoval se turistice a sportu. Vytvořil desítky kreseb, dřevorytů i obrazů význačných budov a zákoutí Uherského Hradiště a okolí, které často místní nakladatelé vydávali ve formě uměleckých pohlednic. Ilustroval knihy přítele Bedřicha Beneše Buchlovana i řadu vlastivědných publikací, brožur a průvodců. Jeho kresby mají často dokumentární hodnotu, neboť v nich zachytil dnes již neexistující zákoutí. Pravidelně vystavoval od roku 1939.

MARTYKÁNOVÁ, Marie, 2017. Jiří Karel Heřman (1892–1969): ateliér plný pohody. Muzejní spolek v Uherském Hradišti ve spolupráci se Slováckým muzeem v Uherském Hradišti. Uherské Hradiště. 125 s.

MALÁ, Alena (ed.), 1999. Slovník českých a slovenských výtvarných umělců: 1950–1999. Svazek III., H. Výtvarné centrum Chagall. Ostrava. 379 s.