Ani se nechce věřit, že by takto exotická scenérie mohla být pořízena někde na Moravě. Holé a kamenité strmé svahy, viditelně stále a silně erozně aktivní, jen se zcela ojedinělými stopami rostlinstva mohou připomínat pastvou degradovanou krajinu někde na Balkáně. Nevypadá dokonce široké koryto říčky Jevišovky vyplňující celý prostor údolní nivy svými štěrkovými náplavy jako občasný vodní tok, vádí, v nějaké polopoušti? Nebo snad jako štěrkonosná divočící bystřina někde pod Karpaty? Fantazie asi každého z nás přesune do úplně jiného koutu Země.
Naopak mohutný jevišovický Starý zámek vypínající se nad údolím, ten působí domácky, na takové dominanty jsme v naší krajině zvyklí. Vystavěn byl někdy ve 20. až 30. letech 15. století a dodnes si zachoval půdorys gotického hradu později upraveného v renesanci a raném baroku (ČERNÝ 2021). Jeho stavba nahradila nedaleký Starý hrad, který byl jako bašta husitů v roce 1421 dobyt a rozbořen (HOSÁK a kol. 1981). Ostrožnu se Starým hradem ovšem na fotografii neuvidíme, přestože se nachází přesně na druhém břehu Jevišovky přímo proti Starému zámku. Jeho polohu prozradí jen z ostrožny vybíhající a k Jevišovce klesající hřeben, který je vidět v pravém dolním rohu snímku.
Ač je to z dnešního pohledu k nevíře, stará fotografie není jediným dokladem toho, že celé údolí pod zámkem bylo v 19. století odlesněné. Potvrzuje to i císařský otisk stabilního katastru z roku 1826. Patu svahu pod zámkem lemují dřeviny v pravidelném rozestupu. Malý a kulovitý tvar korun naznačuje, že mohly být seřezávané tzv. na babku. Z předlohy se to nedá přesvědčivě potvrdit, ale zdá se, že celý prostor údolního dna je kryt štěrkovými náplavy. Právě časté záplavy, které ničily úrodu, zabahňovaly pole a zanášely je pískem a štěrkem (VENERA 1997) byly jedním z hlavních důvodů, proč byla výše proti proudu přibližně ve stejném období vystavěna nejstarší moravská přehrada.
Dnes je Starý zámek stejně jako údolí pod ním utopeno v moři lesů. Stavba pořád ční nad okolím, ale už ne tak majestátně. Stromy zcela skryly příkop, který odděluje zámek od předzámčí, není vidět ani skála, na níž byla po roce 1649 postavena Janem Ludvíkem Raduitem de Souches zámecká kaple sv. Ludvíka. Aby člověk pořídil záběr, do kterého nezasahuje žádná větévka, musí vyskočit na nějakou z mnoha okolních skal. Ty v květnu rozzáří sytě žlutými květy drobný poléhavý keřík, kručinka chlupatá.
Text a fotografie: Michal Friedl
ČERNÝ, Jiří, 2021. Starý zámek v Jevišovicích a památky v okolí. Moravské zemské muzeum. Brno. 54 s..
HOSÁK, Ladislav a kol., 1981. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1. díl, Jižní Morava. Nakladatelství Svoboda. Praha. 364 s. VENERA, Rudolf, 1997. Jevišovická přehrada: 1897–1997. Obecní úřad Jevišovice, Povodí Moravy, a.s. Brno. 31 s.
VENERA, Rudolf, 1997. Jevišovická přehrada: 1897–1997. Obecní úřad Jevišovice, Povodí Moravy, a.s. Brno. 31 s.
