-
Motiv ze Strmilova
Obraz Motiv ze Strmilova je milým nahlédnutím do geografické šíře působnosti[1] v díle jednoho z největších malířů Vysočiny Oldřicha Blažíčka (1887–1953). Rodák ze Slavkovic u Nového Města na Moravě se neproslavil jen obrazy Vysočiny, ale i obrazy chrámových interiérů. Přesto se mu stala Vysočina nejvděčnějším malířským námětem a snad nejčastěji to byla Rožná, vesnice jeho dětství. Chudé Více…
-
Krajina ze Slovácka
Nad čímpak asi rozjímá zádumčivá postava v popředí obrazu Krajina ze Slovácka? Ne jinak než nad malebným pohledem do krajiny. V něm se proti obvyklé náznačnosti malby uchýlil impresionistický malíř Vladimír Hroch (1907–1966) k větší podrobnosti. Snad aby dal v rozsáhlé rovinaté a na první pohled fádní krajině severní části Dolnomoravského úvalu vyniknout jednotlivostem, včetně vzdálených kopců chřibského Více…
-
Sedící děvče v Trávě – Miločanka
Joža Uprka je bezpochyby nejproslulejším malířem jihovýchodní Moravy. Byl to právě on, který na začátku 20. století prostřednictvím svého díla „objevil“ pro svět krásu a pestrost slováckých motivů, krajiny a tradic. Patří k nim i četné náměty z poutí ke sv. Antonínku v Blatnici, v jihozápadním cípu Vizovických vrchů. Právě tam malíř zachytil část z bohatství lidové kultury vložené Více…
-
Pouť u sv. Antonínka
Joža Uprka je bezpochyby nejproslulejším malířem jihovýchodní Moravy. Byl to právě on, který na začátku 20. století prostřednictvím svého díla „objevil“ pro svět krásu a pestrost slováckých motivů, krajiny a tradic. Patří k nim i četné náměty z poutí ke sv. Antonínku v Blatnici, v jihozápadním cípu Vizovických vrchů. Právě tam malíř zachytil část z bohatství lidové kultury vložené Více…
-
Čeladná se Smrkem
Hanácký malíř krajinář Oldřich Zezula (1907–1980), ztvárňující ve svých obrazech nejednou i náměty z Beskyd, vnikl roku 1954 do rodného kraje[1] svérázného malíře Ferdiše Duši (1888–1958). Z úbočí masivu Ondřejníku přehlédl malebnou krajinu Čeladné, kterou tou dobou ještě utvářela vesnická zástavba rozptýlená v souladné mozaice polí, pastvin a remízků. V dálce se majestátně zvedá jeden z beskydských velikánů – Smrk Více…
-
Štěrkopískoviště
Krajina hospodářského rozvoje v obrazu Vladimíra Hrocha (1907–1966) připomíná s odstupem 80 let spíše technický skanzen. Podobných štěrkopískovišť vznikalo v první polovině 20. století v nivě řeky Moravy jistě nemálo. Kterépak z nich však mělo ve svém sousedství nápadný kopeček – netypický pro úval řeky Moravy – a poblíž ho míjela železnice? Takových opravdu nemohlo být mnoho, a tak stačila chvíle Více…
-
Pohled do kraje z Kudlova
Krajina jako na dlani. Jako stvořená pro malíře. Není divu, že si takový záběr Vladimír Hroch (1907–1966) vybral v roce 1944 pro svůj obraz Pohled do kraje z Kudlova. Z tělesa nedokončené „Baťovy“ dálnice na Kudlově zůstal dodnes podmanivý výhled na pohorskou obec Jaroslavice a dále za údolím Dřevnice i na vzdálené vrcholky Vizovických vrchů. Díky malířově obrazu Více…
-
Senoseč na Soláni
Nechte světoběžným lidem / po cizině toužení! / Rodné lásky čarovidem / vše je u nás k spatření; / vejděte jen na políčko / letním sluncem prohřáté / zříte palmy – obilíčko / útlým svlačcem objaté […] […] Salmaj cizorodých zvuků / nahradí vám píšťala; / rajku – žežulčino „kuku“ / pštrosa skřek – hlas Více…
-
Rohlenka
Jemné přechody odstínů zelené a hnědé dávají obrazu Rohlenka pokojnou atmosféru, která ostře kontrastuje s nynější dopravní rušností místa. Převažující zemědělský námět obrazu je nepochybně oslavou rodné venkovské krajiny malíře, grafika a sochaře Vladimíra Drápala (1921–2015). Od východu, odkud byl obraz malován, zachytil malíř v místech nynější dálnice z Brna do Olomouce polní trať Zadní Šmolesy, nad Více…
-
Tvarožná
Harmonická, útulná a venkovská – taková byla Tvarožná na začátku 40. let 20. století. V libě sladěných odstínech barev od pískové až k temně zelené ztvárnil Vladimír Drápal v obrazu Tvarožná východní část své rodné vesnice. Konturami výstižně podtrhl charakter reliéfu. V popředí (vpravo) zřejmě naznačil lomovou stěnu cihelny, nad níž se při malování nacházel. Z vinohradních okrajů Více…
