(1911 Zlatkov – 1984 Nedvědice)

Alois Lukášek se narodil do rodiny řídícího učitele a sám vystudoval Učitelský ústav v Žatci. Od roku 1934 působil jako učitel postupně na školách v Ostrově nad Oslavou, Mirošově, Zvoli, Daňkovicích a Jimramově. V letech 1945–1949 studoval dálkově na Akademii výtvarných umění v Praze u profesorů Otakara Nejedlého a Vladimíra Sychry. V roce 1949 se usadil v Nedvědici, kde se opět věnoval učitelské profesi a také malbě. V roce 1956 změnil působiště a učil na základní škole v Bystřici nad Pernštejnem. Od roku 1964 se soustředil pouze na výtvarnou tvorbu. Jeho malba byla výrazně zaměřená na krajinomalbu – objevují se u něj hlavně široká panoramata Českomoravské vrchoviny a pohledy na vesnice zasazené do vysočinské krajiny (MALÁ 2001). Způsob jeho malby se během let proměňoval – od zobrazení s jasným realistickým zřetelem přešel až k uvolněným krajinným kompozicím založeným hlavně na působení barvy. Dílo Aloise Lukáška je nejpočetněji zastoupeno ve sbírkách Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě, Horácké galerie v Novém Městě na Moravě a Městském Muzeu v Bystřici nad Pernštejnem a také v soukromých sbírkách.

MALÁ, Alena (ed.), 2001. Slovník českých a slovenských výtvarných umělců: 1950–2001. Svazek VII., L–Mal. Výtvarné centrum Chagall. Ostrava. 342 s.