(1835 Hrotovice – 1908 Vídeň)

Narodil se do velké chudé rodiny, kde se ale podporovala láska dětí ke kreslení a hudbě. Od roku 1851 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze u profesorů Maxe Haushofera a Eduarda Engertha. Už po dvou letech studia byly jeho obrazy vystavovány. Roku 1859 musel studia zanechat, neboť v období nastupující germanizace se znelíbilo jeho panslovanské chování (DLÁBKOVÁ, CHROBÁK ed. 2008). Od té doby se věnoval pedagogické činnosti. Hodně cestoval, zejména po Balkáně (2 roky žil a učil v Gorici, 5 let v Mariboru), odkud pochází značné množství jeho obrazů, kreseb a skic. Bývá řazen k uměleckému stylu romantismu, jeho krajinomalby vykazují vysokou míru realističnosti. Roku 1871 se vrátil do Brna a od roku 1876 žil nepřetržitě až do své smrti ve Vídni, kde vyučoval na nejslavnější rakouské reálce. O prázdninách často jezdil do Hrotovic a tvořil tam (mj. realizoval kresby pro kostely a restaurátorské práce na stávajících kostelních obrazech), přátelil se s Mikolášem Alšem. Postihla ho oční vada, proto se uchýlil především ke kresebným technikám tužkou a perem a kolorovaným kresbám. Jeho kresby byly publikovány v řadě tehdejších ilustrovaných časopisů, vydávaných doma i v zahraničí. Posledních šest let života trávil léto na Bítově a v jeho okolí.

DLÁBKOVÁ, Markéta, CHROBÁK, Ondřej (ed.), 2008. František Bohumír Zvěřina: 1835–1908. Oblastní galerie Vysočiny. Jihlava. 237 s.